Kapitola první:
Jak jsem tady už psal, rekonstruujeme barák. Do toho investice do servisu R129, momentálně už jsem na 120tis, ale o tom až bude vše hotovo, jak jsem slíbil. Takže asi tak před měsícem jsme s Maruškou dospěli k rozhodnutí, že prodáme její Toyotu RAV4, aby bylo na všechno dost peněz. Auto jsem nafotil a vyvěsil na netu za 189t Kč (2,0 D4D 2004 stav nového vozu s plnou historií, po rozvodech, na nových pneu, atd.). Netrvalo dlouho a ozvali se z AutoESA, že mají o auto vážný zájem. Maníkovi jsem po telefonu popsal jak jsem auto vybíral, čím RAV4ky trpí, co a jak jsem při koupi prověřoval, jak jsme jej servisovali a v jakém stavu tedy auto je. Dohodli jsme prohlídku u nich s tím, že nejsem zvědav na to, aby mi tam nějakej trouba nabízel 140tis, nebo podobnej nesmysl. Takže jsem vyrazil do Štěrbohol poprvé, ujal se mě starší profík, kterej na mě nezkoušel žádný finty a jednal se mnou na rovinu a když viděl v jakým je to stavu, nabídl 160t na ruku a garantovanejch 175t při komisi, že prý víc mu manažer neschválí. Takže jsme se nedohodli, navíc když jsem s tím jel domu, rozleželo se mi to v hlavě a Marušce jsem vysvětlil, že je nesmysl to prodávat, když si místo toho koupí W124 300D třeba za 70t Kč, tak stejně do toho bude muset něco nainvestovat a dělat tohle všechno kvůli třeba 80t, který by z tý transakce zbyly, nemá cenu. Z inzerce jsem to stáhnul a když mi pak volali z ESA jestli jsem si to nerozmyslel, tak jsem jim řekl, že auto už není na prodej vůbec, ale že děkuju za kolegův rozumný přístup.
Kapitola druhá:
Jenže jak se na baráku dělají další a další úpravy, nakonec se měnila i všechna okna atd. tak peníze docházejí a tak Maruška zase přišla s prodejem RAVky, a že tentokrát je rozhodnutá a ani 300D kupovat nemusíme, vždyť může jezdit Tagorou (zimáky na ní mám a sníh jí není cizí - viz.cestopisy
). Tak fajn, zavolal jsem minulý týden do AutoESA a chtěl se domluvit s tím výkupčím jestli cena platí, abysme tam nejezdili zbytečně. "Bohužel kolega má směnu příští týden, ale o auto máme enormní zájem, zvlášť teď před zimou." Fajn, volal jsem tam včera kolem oběda - "Kolega je na obědě, telefon na něj Vám dát nemohu, ale přijeďte večer, má směnu do 22:00." Tak jsme si dali s Maruškou spicha v 17:30 ve Štěrboholích (aby pak do sedmi stihla ještě nakrmit a uspat děti), já si od ní vzal Toyotu a jel s ní na výkup. Toho výkupčího jsem tam neviděl a když jsem se po něm ptal, řekl mi jeden z techniků ať počkám v Bistru, že ho do 20 min. sežene. Tak tam tak sedím, přehrabuju se v papírech a našel jsem vizitku s mobilem na pana M. (ten původní výkupčí). 20 minut dávno uběhlo, nikde nikdo, tak volám panu M. a
překvapení první: "Já jsem doma, dělám teď na externím výkupu a už mám po pracovní době (!), ale obraťte se na kolegu pana D., ten je solidní." Dobře, jdu zpět na výkup a než jsem sehnal toho lháře co mě poslal do Bistra, potkal jsem kolegu, pana D. Sedli jsme do auta, samozřejmě po pár metrech bylo jasno, že v autě nesedíme jen my, ale taky stav km a všechny moje údaje. Navíc jsme došli k tomu, že pan D. měl Simku a byl i na jednom našem srazu a dokonce se tam i dlouho bavil s mým tátou. Takže v příjemný pohodě jsme dojeli do bazaru, kde, jak jsem čekal (taky už mám něco za sebou a mj. rok a půl jsem dělal u kamaráda na bazaru), jsme se dokázali dohodnout max. na 165.000 Kč, zavolal jsem to Marušce (která mezitím odjela domů, protože to čekání a shánění někoho, kdo by to enormně požadované auto se mnou vyřešil, zabralo cca hodinu a půl
), která to taky očekávala a byla s tím předem smířená, takže jsme se teda dohodli, ale samozřejmě radost jsem z toho neměl. "Počkejte si v Bistru, příprava podkladů bude cca půl hodinky trvat." Dobře, Maruška stejně dřív nepřijede, tak jsem si dal kafe a cigáro a čekám. Asi v osm večer (tedy dvě a půl hodiny po našem příjezdu!!!) jsme se šli zeptat jak to vypadá. "Jojo, kolegyně to má už na stole, můžete si sednout k ní." Fajn. Sedíme, paní klobe do klávesnice, čumíme, občas se prohodí nějaká bezvýznamná poznámka, paní si fotí doklady a zase klobe... Pak jen tak mimochodem prohodí: "Za prověření vozu a administrativu spojenou s převodem platíte poplatek 3100,-Kč." =
překvapení druhé! Jelikož výkupní cenu 165t Kč jsem považoval za nejnižší dno, na který jsem, už tak velmi nerad, přistoupil, nekompromisně odmítám s tím, že tak dohoda s technikem nezněla a nic takového platit nebudeme. Paní (poprvé a rozhodně ne naposledy) zbrunátněla a odběhla za technikem, aby se za chvíli vrátila s tím, že teda dobře, platit to nebudeme. Pak přišlo
překvapení třetí - předávací protokol. Motor bez výkonu, vysoká kouřivost, únik provozních kapalin, karoserie opravovaná po havárii... víc nevím, zatmělo se mi před očima a jen jsem procedil skrz zuby, co to má jako znamenat? Sebral jsem se a šel za technikem tentokrát já. Že prý se to tak běžně dělá, že to vlastně je výhodný pro nás, protože případný kupující kupuje auto ve špatném stavu a nemůže tak nic reklamovat (WTF?!!!), dobrý, myslím si svoje, být to tak nemusí, ale může. Čas 20:30 (tedy už 3 hodiny od příjezdu) přispěl k naší únavě a touze "mít to už za sebou". Rozhodně jsem přesvědčenej, že všechno to schválně trvá tak dlouho, aby čekáním totálně psychicky vyčerpanej člověk, podepsal všechno na co mu ukážou prstem a tím se zbavil jakýkoliv šance cokoliv v budoucnu vyřešit ke svý spokojenosti.
Kapitola třetí
Paní (už pěkně nasupená) nám podává kupní smlouvu. Čtu... Článek 4.1. kupující prohlašuje, že v minulosti nebylo manipulováno s tachometrem, tachometr byl po celou dobu provozu vozidla funkční a je ve vozidle původní... Článek 4.2.kupující prohlašuje, že o vozidlo bylo po celou dobu řádně pečováno v souladu s předpisy výrobce za použití odpovídajících náhradních dílů... atd. A ve finále (
překvapení čtvrté) článek nevím kolikátej: Pokud se kdykoliv v budoucnu ukáže, že prohlášení kupujícího v bodech 4.1., 4.2., 4.3. atd. nejsou pravdivé, má Auto ESA nárok na odstoupení od kupní smlouvy a prodávající je povinen uhradit kupujícímu
pokutu ve výši 100.000,- Kč Opět na chvíli přestávám vidět
Tento obrázek je pro hosty skrytý. Prosím přihlašte se nebo se registrujte pro jeho zobrazení. a smlouvu odkládám s tím, že tohle nepodepíšeme. Maruška chudák na mě vyvalí únavou červený oči a ptá se proč, vždyť auto je přece v pořádku. Ano, auto je v pořádku a my jsme ho koupili ve značkovém bazaru Toyoty v Olomouci, ale tam ho prodal individuální dovozce, který ho koupil v Itálii a podle týhle smlouvy, my ručíme i za to, co se dělo v Itálii. Paní argumentovala, že to platí jen jako za dobu co jsme to měli my - to ale ve smlouvě specifikovaný není, stejně jako to, do kdy platí ono "kdykoliv v budoucnu". Dostavuje se manažer výkupu, samozřejmě se s náma nesere (je přece zvyklej na zoufalce, co potřebujou prachy a nechají tam svoje auto za cokoliv, to ale jaksi není náš případ, zas tak moc na suchu nejsme) a jednoduše dokola konstatuje, že smlouva změnit nelze. Na jednu stranu je mi líto Marušky, už se smířila s prodejem milovaný RAVky, absolvovala se mnou polovinu skoro čtyřhodinovýho maratonu a teď by to mělo být zbytečný? Paní ještě argumentuje tím, že kdyby se cokoliv dělo, můžeme se přece obrátit na Toyotu, kde jsme auto kupovali, ale situaci, kdy oni s autem něco udělají, po nás budou chtít vrátit kupní cenu + pokutu sto tisíc, auto bude stát na parkovišti soudního znalce, my se budeme soudit s Toyotou v Olomouci a ta zase s individuálním dovozcem a ten třeba s první majitelkou v Itálii, fakt ve svým životě nepotřebuju zažít. Stejně tak si umím představit, jak by v případě jakéhokoliv problému paní pokrčila rameny a řekla jen: "jo, pardon, tak to jsem vám to asi řekla špatně" a my bysme neměli ani auto ani peníze. To jejich "kdykoliv v budoucnu", totiž může znamenat cokoliv, že třeba nějakej tzv. kinderzmrd při předváděcí jízdě auto rozštípne, oni to na oko opraví a zavolají nám, že jsme jim zatajili poškození nosné části vozu, "Bourané = neprodejné auto si odvezte a zaplaťte na kase 160 + 100t Kč" (v předávacím protokolu jste přece podepsali, že to bylo opravované po něhodě), nebo, že tomu někdo naloží za studena, odrovná turbo a postup bude podobný, nebo, že některý z dalších majitelů si koupi rozmyslí a opatří si znalecký posudek, že v roce 2006 byl v Itálii opravován tachometr a tudíž má nárok na odstoupení od kupní smlouvy, což se posune až na nás, atd. Já už mám dost zkušeností na to, abych věděl, že stát se může opravdu cokoliv a je zbytečný podepisovat smlouvu, která je koncipovaná tak, aby si s náma mohlo AutoESA vytřít prdel.
No, takže smlouvu jsme odmítli podepsat, auto jsme si vzali zpátky a něco po deváté večerní vyrazili k domovu. Stále jsem čím dál víc přesvědčenej, že jsem udělal dobře, dokonce moc dobře. Když to auto pověsím zase na net, i kdyby za 170t Kč, tak bude pryč druhej den a v kupní smlouvě bude jen "stav odpovídá stáří a najetým km" a basta. Ale asi je to znamení, že si to auto prostě máme nechat a tak to radši nějak zvládneme a poradíme si jinak, než se "kdykoliv v budoucnu" bát, kdy nám zavolají z AutoESA, že máme problém...
A šťastné dokončení příběhu níže...