Mňo, tak jsem měl veselej víkend... Chtěl jsem jet do Paříže na Automedon a cestou vzít do Německa Tagoru V6, kterou koupil nějakej Němec u Stuttgartu. Nakonec, ale kamarád co měl jet se mnou, tak dostal žlučníkovej záchvat a Němec měl čas jen v sobotu, tak jsem se rozhodl jen otočit s vlekem.
Takže jsem se v sobotu vydal do Německa a byla z toho zase akce roku... V pátek večer jsem si od kamaráda půjčil Audi A6 3,0 TDI Quattro a dvouosý vlek, se kterým ten kluk běžně lítá kolem 160km/h s naloženým autem. Já pěkně v pátek večer dojel domu, naložil Tagoru SX, přikurtoval a ráno v 6:00 s tátou vyrazil. Už když jsme najeli na okruh kolem Prahy se mi to ve 120km/h rozvlnilo jako prase, že už jsem se viděl na boku, ale přidal jsem, vlek se srovnal, pak brzdy a dopadlo to dobře. Tak jsem si myslel, že to mám blbě naložený, zastavil na první benzince a posunul to o 20cm dopředu (víc už to nešlo), přitom jsem dofoukal pneu na 2,7 baru a jel dál. Bylo to lepší, ale u Norimberka jsem zaslechl divný hučení, tak jsem zastavil, ale nikde se nic po zemi netáhlo, tak jsem pokopával do kol a na tom vleku to levý přední se celý zaklepalo, vůle v uložení tak 2cm! No, dobrý, tak jsem se rozhodl opatrně dojet na nějakou velkou benzinku, kde by mohl být servis, měl jsem podezření na uvolněný náboj kola. Jak jsem se rozjel tak se to zklidnilo a dovolovalo mi to jízdu 80km/h, tak jsem jel, kdybych věděl co mě čeká... Po asi 30km jsem zastavil na čurání a kontrolu, bylo to horší, ale co s tím na odpočívadle. Ovšem, když jsem se rozjel, tak to bylo tak strašný, že se to kolo kymácelo s výkyvem 10cm tam a zpět, ani po zvýšení rychlosti se to nestabilizovalo (za pokus nic nedáš
) a po chvilce to poskočilo směrem ven a zarazilo se to o plechovej blatník. Rychlostí 10km/h jsem sjel z dálnice, protože to už bylo fakt o držku. Zajel jsem do kamion servisu, kterej tam naštěstí hned byl, povolil šrouby na kole, že se jako podívám kde je problém, zvedl jsem vlek, sundal kolo, dotknul se brzdovýho bubnu a ten spadnul na zem i s nábojem a zbytkama ložiska. Na trnu zůstala zajišťovací matka a vnitřní kroužek ložiska... Jinými slovy, to kolo neupadlo jen díky tomu, že tam byl plechový blatník a posledních min. 30km jsem jel asi tak, že to drželo na tom, že trn náboje ležel vahou vleku v drážkách ložiska, který je součástí bubnu. Kdyby mi to kolo uletělo a proběhlo se po dálnici, ideálně do protisměru, tak se teď válím na pryčně německýho lágru. No ale co s tím? Nikdo neměl čas pro mě dojet, nikdo nedokázal sehnat jinej vlek, nechávat to tam jsem nechtěl a Němci to opravit nedokázali. Tak jsem vyrazil do blízký vesnice po třech - na tom vleku nebyly zátěžový kola, pouze obyčejný plecháče z Felicie se starejma zimníma gumama 165/70R13. Ve vesnici jsem doufal v nalezení servisu, kde bych se domluvil na odstavení a vyzvednutí v neděli s jiným vlekem, ale nikde nic. Tak jsem změnil nastavení navigace na "bez dálnice" a do cíle mi zbývalo 240km. Jel jsem 60 - 70 km/h, naštěstí pršelo, takže se kolo chladilo, pozoroval jsem to v zrcátku, ale šlo to. Nejvíc jsem se bál policajtů, každý auto, který nás předjíždělo jsem měl nervy jestli to nejsou benga v civilním autě. Pak v nějakým městě nás policajti předjížděli, ale asi si nevšimli, nechali nás být. Tahlo nás to dokonce přes Stuttgart, solidní porno s vlekem na 3 kolech v tom provozu. No ale nakonec, po čtyřech hodinách utrpení, jsme šťastně dojeli do cíle
Tento obrázek je pro hosty skrytý. Prosím přihlašte se nebo se registrujte pro jeho zobrazení.