Ted chronologicky:
-celý den se nemůžeme nějak spojit a domluvit, jestli budeme pokračovat v oživování nebo týden počkáme
-při procházkách na cígo do toho mrazu mě chuť celkem opouští
-asi v šest se dohodneme, že teda ano a že můžu klidně vyjet, já mezitím rozdělanou práci, z domu se vyhrabávám kolem sedmé
-jedu do Kelly pro díly a do Hornbachu pro žhavící drát, všude fronta a líní lidé, z Prahy se vymotávám v osm
-o půl deváté přijíždím k Vítkovi, ten na první prozvonění nereaguje, mě se toho v té kose chce využít a reálně přemýšlím nad tím, že v tichosti pojedu domů
-začínají se rozvíjet první teorie o tom, že "ta mrcha by se měla roztáhnout", což kategoricky odmítám
-jsem vpuštěn do stodoly, začínám vyrábět žhavící drát, strhávám matku na žhavce, ale nějak se to daří propojit
-výměna naftového filtru, první podivnosti s ruční pumpičkou (naftu sice nějakou hází, ale do nádobky na filtr nedopotuje, je vidět pouze v hadici
-dolíváme naftu do nádrže, kufru a mě do bot
-zkoušíme startovat, dáváme WD do sání, nic
-to se opakuje až do vymlácení baterky (asi pět minut)
-po několika debatách přistupuji na variantu "já bych tu mrchu roztáhnul"
-chlubím se novým lanem s luxusními karabinami na oka, prezentuji jeho výhody a doporučuji jeho koupi
-jsem tažen po silnici, s hrůzou zjišťuji, že nefugují ani brzdy, ani spojka
-rozvíjíme teorii o autě, kterému nefungovalo zdechání a protože nešlo vyřadit ani zastavit, jezdilo po Kolínsku několik hodit
-tažení nic nepřináší
-probíhá výměna řidičů
-sbírám ze silnice přetržené lano, ale mám v paměti první nesmělé převalování motoru
-po delším startování před domem chytá
-na pokraji sil dáváme auto do stodoly
-nechytá
-dolíváme naftu do nádobky na filtr, po chvilce přemlouvání chytá
-od té doby už chytá na první nažhavení
-mezítím jsme (tímto velký dík):
-opravili hadičku tlaku oleje (což někoho stálo montérky)
-zjistili že:
-je děravé výfukové potrubí
-v autě není brzdovka
-po sešlápnutí brzd se ozývá sykot od LP kola
a pořád nevíme, jestli to bere naftu z nádrže nebo ne.